Pět keší v jednom dni aneb cesta do Němec

Určitě si mnozí říkáte – co má tohle znamenat? Ulovit pět keší v jednom dni není vůbec žádný problém. To mám za hodinku hotové. Cože? Za hodinku? Na nějakém powertrailu to lze zvládnout za mnohem kratší dobu! Souhlasím. Možná, když rubick začínal, tak najít pět keší znamenalo výlet na celý den.

Těchto pět keší je ale o něčem jiném… Když jsme v roce 2010 plánovali dovolenou, padla volba na Německo. Byla nám doporučena oblast okolo Berchtesgadenu, kde se prý nudit určitě nebudeme – nádherné hory, soutěsky, jezero Königsee, solné doly, Hitlerovo Orlí hnízdo, termály pro relaxaci… Cesta samozřejmě autem, ať se operativně můžeme ke všem těmto zajímavostem snadno dostat.

Přiznám se, že mám rád statistiky. Rostoucí grafy, plnící se matrixy, vybarvující se mapky, přibývající puzzle. Vylepšení statistik něčím nej hned první den dovolené, to by byla paráda. Jak tedy bude vypadat naše cesta? Přes kolik zemí pojedeme? Pojedeme přes Slovensko a pak samozřejmě Rakousko. To jsou s Českem a cílovým Německem čtyři státy. Ještě by to chtělo něco přidat. Z Bratislavy je do Maďarska jen kousek, to nebude velké zdržení. A co Polsko? Tahle zajížďka by už určitě rodinnou radou neprošla. A z vlastní zkušenosti vím, že méně je někdy více. Pokud se mi podaří odlovit pět keší v pěti různých zemích během jednoho dne, budu spokojený!

kaple sv. Cyrila a Metoděje

Konečně vyjíždíme! Je po dešti, na cestě jsou louže a nás brzy čeká první zastávka. Rodince se ven z auta nechce a jdu tedy sám odlovit českou kešku kaple sv. Cyrila a Metoděje. Rychlý nález a opravdu luxusní krabice. Takových se dnes moc nevidí.

Za chvíli se objeví Bumbálka a jsme na Slovensku. Sešup z kopce a vítá nás Bytča. I dnes mne fascinuje tabule – Sobášný palác v Bytči. Já už mám sobáš dávno za sebou, ale snad někdy vyjde čas a vydáme se na prohlídku zdejšího zámeckého areálu, kde se palác nachází. V navigaci mám uložených více slovenských kešek, ale pokusíme se najít hned tu první GEO10: Postarska. Nejdříve s Ali trochu tápeme, ale nápověda je výstižná a můžeme zalogovat druhý stát na naší cestě.

Jízda po slovenské dálnici proběhla bez problémů, projíždíme okrajem Bratislavy a čeká nás malá zajížďka do Maďarska. Volba padla na keš u Dunaje Industrial ruin, je totiž nejblíže. Dnes už to neplatí, kešky jsou hned za hranicí… Projedeme vesnicí Dunakiliti a za chvilku jsme na místě. Je zataženo a když se vysoukáme z auta, tak nás chce odfouknout.Pohled od kešeNa mostěTechnikaŠíleně foukáZastávku na tomto místě se rozhodla udělat i skupina motorkářů. Hledači pokladů to ale nejsou a tak ke keši už jdeme sami. Jednoduchý nález a máme třetí stát! Nechce se nám hned do auta a jdeme si prohlédnout maďarskou část nedostavěného vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros. Název keše mluví za vše – je to obrovská opuštěná stavba a toto nevlídné počasí její ponurost ještě umocňuje… Rychle pryč! Máme před sebou ještě dlouhou cestu.

Cesta Rakouskem pěkně ubíhá, ale mohlo by to být ještě lepší, kdyby nepršelo. A to tak, že skoro furt. Doufáme, že nám takhle neproprší celá dovolená. Využíváme chvíle, kdy déšť polevuje a uděláme krátkou zastávku na odpočinek. Odlovit kešku Stadtflucht na dálničním odpočívadle byla chvilková záležitost a můžeme pokračovat dál. Čvrtý stát je náš! Ještě Německo a cíl bude splněn.

Večer přijíždíme do penzionu nedaleko rakousko-německé hranice, kousek za vesničkou Marktschellenberg. Vyneseme kufry do pokoje a spěcháme na večeři – česky mluvící majitelé už nás totiž netrpělivě čekají. Jídlo nám chutnalo, já beru po večeři batůžek a vyrážím za první německou keškou, Ali bude s děckama vybalovat kufry. Přestalo pršet, ale rychle se stmívá a vypadá to na hledání s baterkou. Nejbližší keška je asi kilometr od penzionu, navigace mě vede k malému mostku. Pod ním to ovšem po dlouhém dešti zlověstně hučí, říčka Berchtesgadener Ache je rozvodněná. Okamžitě se mi vnucuje představa studené koupele místo teplé sprchy a tak se ani nepokouším sestoupit k vodě a dostat se pod mostek. Rychle nastupuju do auta. Další místo s krabičkou je nedaleko osvětleného penzionu, navigace ukazuje na živý plot. Deset minut prohmátávám houštiny, přisvicuju si čelovkou a jsem pronásledován představami, že mne někdo sleduje z oken… Nemám rád noční odlovy, nemám rád noční odlovy, nemám…

Trochu nervózní nastupuju do auta. Popojíždím několik kilometrů a vysedám. Další keška je opět u mostku, no, mohlo mne to napadnout už podle jejího jména: Under the Bridge I. Potůček není velký, ale teče ve strži a já vůbec netuším, kde by keška mohla být. Tohle nemá cenu. Nastupuju do auta a jedu k rakousko-německé hranici. Už mám z toho depku. A navíc se ve mne probudí ten ŠPATNÝ a začne našeptávat: vykašli se na to, otoč to, nějakou kešku určitě zítra v pohodě najdeš a napíšeš včerejší datum. Nikdo nic nepozná. DOBRÝ oponuje: je to jen hra, ale budeš z toho mít pak vůbec radost? Dávám mu zapravdu – obelhávat sám sebe nemusím. Další keška je velice blízko hranice. Tak jen doufám, že to není už na rakouské straně. Název říká, že tady kdysi bývala stanice pohraničníků Ausweis bitte – alte Grenzstation. Tohle už musí vyjít! Jen kdyby ještě chvíli svítila čelovka! Ta se najednou rozhodla, že už toho má dost a šla spát. Můžu za to samozřejmě já, náhradní baterky mám, ale budou asi ještě někde v kufru. Jako správný šetřílek je měním, až úplně dojdou. Ale teď je nemám za co vyměnit. No nic, snad aspoň ten mobil bude ještě chvíli svítit, bo v tom propršeném lese není vidět vůbec nic. Jsem na místě. Chvíle ohmatávání kamenné zídky a z dutiny vytahuju ampuli! Když držím v ruce logbook, tak cítím obrovskou úlevu… Je 22:20 a já konečně loguju vysněnou pátou kešku v pátém státě! Mise splněna, zbývá dojet na penzion, vlézt do sprchy a pak do postele.

LogbookMapka

Během následujících deseti dnů jsme v tomto kraji poznali spoustu krásných míst a také našli hodně pěkných kešek. Počasí sice bylo víceméně aprílové s každodenními přeháňkami, ale ke konci dovolené už nám to ani nepřišlo.

Příspěvek byl publikován v rubrice Zážitky z odlovů a jeho autorem je moravan. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u “Pět keší v jednom dni aneb cesta do Němec

  1. Pěkný výkon.
    Já mám jen 4 státy j jednom dni. Finsko, Rakousko, Slovensko, Česko. 😉

Komentáře nejsou povoleny.